V minulém článku jsem psal o sadistické poruše osobnosti. V tomto článku budeme hovořit o masochistické poruše. V psychodiagnostice se rozlišuje mezi masochistickou poruchou osobnosti a masochismem jako sexuální perverzí. U sexuální perverze je sex nemožný, pokud nejsou splněny povinné podmínky - ponižující zacházení a způsobování fyzické bolesti (člověk zažívá sexuální vzrušení a uvolnění, pokud ho partner vede na vodítku, například ho nutí jíst z misky pro psa, dává mu výprask a jiné mučení). Přitom v běžném životě nemusí být jedinec nutně masochista, častější je opačný obraz – k sexuálnímu masochismu tíhnou lidé na mocenských pozicích, lidé s agresivním dominantním chováním ve společnosti. S morálním masochismem může mít člověk ty nejobyčejnější sexuální zájmy nebo perverze, které s masochismem nesouvisejí – například touhu po dominanci v sexu založenou na principu kompenzace. Podle jakých znaků lze v partnerovi rozpoznat masochistu (ne sexuálního zvrhlíka) Pro stanovení diagnózy stačí shoda 5 kritérií? 1. Takový člověk si vybírá lidi a situace, které vedou k neúspěchu, zklamání, přesto, že jsou k dispozici lepší možnosti. Například žena ze skupiny relativně zdravých mužů si vybere muže s nějakou závislostí, zatíženou minulostí, s nějakou fyzickou vadou, hrubého, impulzivního; nebo muž půjčí peníze příteli, dobře ví, že dluh nesplatí. 2. Odmítá nebo činí neúčinné pokusy druhých mu pomoci. Masochista je zvyklý trpět a užívat si toto utrpení, takže je velmi těžké vystoupit z masochistické komfortní zóny a převzít zodpovědnost za svůj život.3. Vlastní úspěchy a další pozitivní události v životě způsobují depresi a pocit viny, na který člověk reaguje sebedestrukcí, nevědomou touhou ublížit si. Říká například, že rád maluje vodovými barvami, ale cítí se provinile, protože si myslí, že si to nezaslouží, nemá právo dělat to, co mu přináší potěšení, a proto se vzdává a přesvědčuje se o zbytečnosti této činnosti, a začne jíst stres, ponoří se do počítačových her, pije alkohol atd.4. Vyvolává hněv a odmítání a pak se cítí odmítnut. Manžel se například veřejně vysmívá své ženě, a když se neovládne, obviní ji ze špatného přístupu. Nebo manželka hodí na svého manžela slova: „Nejsi muž, ale hadr!“ a dostává od něj porci agrese, začíná trpět tím, že ji nikdo nemiluje. 5. Odmítá vlastní potěšení, ačkoli má možnost je přijímat. Masochista se zabývá racionálním využíváním času a považuje čas pro potěšení za promarněný. 6. Nedokáže pro sebe dokončit náročný úkol, zatímco pro ostatní to zvládá bez problémů. Takový člověk není zvyklý dostávat péči a starat se o sebe, protože od dětství mu byla vštěpována myšlenka na vlastní bezcennost a byl vinen. Proto je ochotnější se starat o druhé, protože... Pouze touto péčí může získat uspokojení, zbavit se na nějakou dobu pocitu viny. 7. Odmítá lidi, kteří se k němu chovají dobře, ale stává se závislým na těch, kteří se k němu chovají špatně. 8. Snaží se obětovat sám sebe. Od dětství v rodině budoucího masochisty vytvářejí kult Oběti, povzbuzují k oběti, vychvalují ty, kteří se obětují pro dobro někoho jiného, ​​vzdávají se svých zájmů. Pokud člen rodiny tuto ideologii nepodporuje, je nazýván bezcitným, sobeckým a vštěpuje mu pocit viny. A skutečně se člověk postupem času natolik utápí v pocitech viny, pohřbívá jakékoli projevy své agrese natolik, že nastartuje proces totální sebedestrukce. Dochází k naprosté devalvaci osobnosti, tužeb, úspěchů, ambicí a právo na život je dáno pouze modloslužbou a službou druhým. Více užitečných informací a komunikace na mém telegramovém kanálu. Rád se přihlásím k odběru ©