Jednou můj přítel, narkolog, vypustil v rozhovoru větu, které jsem zpočátku nepřikládal velký význam: „Alkoholici se smrti nebojí, bojí se života...“...Až po poměrně dlouhé době jsem ocenil tuto hlubokou myšlenku, která odráží celou podstatu každého zvyku, který se nenápadně mění v „nepřekonatelný problém a závislost“. Koneckonců, když zabrousíte trochu hlouběji, pak právě na obavách je postavena celá naše objektivní realita... A čím hlouběji jsem kopal, tím více jsem se přesvědčoval, že těchto strachů jsou desítky a možná i stovky! Vzájemně se proplétají jako chapadla chobotnice, pohybují se a šplhají stále hlouběji do našeho podvědomí, zbavují nás zdravého rozumu, možnosti zhluboka se nadechnout, žít plnohodnotný a šťastný život Jaká je cena „strachu! chudoby“, která nás žene do propasti všeho vydělávat více peněz, nabírat přemrštěné množství pravidelné a přesčasové práce, neustále hledat „nové zaměstnání, kde nám bude více platit“, zadlužovat se a půjčovat si, abychom vlastnili stále více materiálního bohatství, abychom uklidnili náš „strach z kritiky“: „Nedej bože, aby o mně řekli, že žiju špatně, měl bych mít všechno „jako ostatní“ - auto, dacha, byt! ....“... Všechny tyto činy, které Robert Kiyosaki zcela správně nazval „krysí závod“, stále více zhoršujeme celkový obraz a přivádíme se k šílenství myšlenkami, že jednou přijde čas a naše příjmy přestanou pokrývat naše stále rostoucí výdaje, ženoucí se těmito myšlenkami do stále většího „strachu z chudoby“, který se postupně mění v TICHÝ HORROR... A nebojím se opakovat! Těchto strachů a jejich odvozenin, jimiž se každý den týráme, jsou desítky... A přesto „nejstrašnějším strachem“ pro člověka, který se naprosto a nenávratně zahnal do bažiny alkoholického šílenství a zapomnění, je „ strach přiznat se k závislosti!“ Každý, i ten poslední bezdomovec a opilý z městské skládky, vám s naprosto čistým srdcem řekne: „Jsem alkoholik, musím se léčit? vaše mysl To vy všichni se potřebujete léčit, ale se mnou je všechno v pořádku a ona je krásná a úplně mi vyhovuje!“ A dokonce i matka, která je pro fanatika zbavena rodičovských práv postoj ke svým dětem, při pohledu na vás tupýma očima řekne, že má úžasný a úžasný život a nechce nic měnit! A vůbec, nepije a cítí se skvěle... Prostě všechno končí stejně... A nic nového pod sluncem... 11. srpna 2010 spadla žena ze třetího patra mého Dům. Mladá žena ve věku 44 let, která by mohla žít velmi dlouho a dělat spoustu užitečných a dobrých skutků. V nedávné minulosti vlastnila firmu, měla nemovitosti, peníze... Jedním slovem vše, o čem sní stovky a stovky lidí... A ten den seděla opilá na parapetu a kouřila... a kymácela se... 17 ležela celé dny v márnici, nikdo nepotřeboval, dokud si to sousedé neuvědomili... Nikdy nedokázala překonat strach a přiznat si závislost... Za pouhé 4 roky PROHRALA A PILA VŠECHNO, o samotě, ve společnosti skla...Když půjdete večer spát, zahoďte všechny své obavy a zeptejte se sami sebe: „Proč jsem se narodil na tento svět, jaký je můj účel a poslání? nedostávejte odpověď hned, ptejte se znovu a znovu! Nepřestávej! Dříve nebo později jistě přijde vhled k tvrdohlavým a vytrvalým dolů se všemi strachy! Život je krásný, rozmanitý a úžasný! Opravdu jste se narodili, abyste v opilosti vypadli z okna nebo v zimě zmrzli v závěji? Tomu nevěřím! a ty? Věříte tomu sami a vždy si pamatujte, že abyste v životě něco změnili a získali něco nového, musíte začít dělat něco, co jste ještě nikdy nedělali? Zdraví je naše největší bohatství! Překonejte své strachy a zbavíte se nemocí způsobených strachem! Největší poklady na celém světě čekají jen na to, až si je vezmete!