Od autora: Bulletin of the Adygea State University, číslo 5, 2008. Maykop: ASU Publishing House, 2008. -244 s.[align=center; "> Bulletin of the Adygea State University, číslo 5, 2008. Maykop: ASU Publishing House, 2008. -244 s. MDT 37,0 BBK 74,00 B19 S.V. Bakaldin Emocionální rysy prožitku osamělosti (Recenzováno) (s. 232229 Anotace: B Článek představuje studii emocionálních charakteristik prožívání osamělosti mezi „osamělými“ a „neosamělými“ respondenty a dále charakteristiku emocionálního prožívání osamělosti u mužů a žen s nimi spojených s osamělostí jsou ztotožňována Klíčová slova: Osobnost, emoční sféra osobnosti, osamělost Relevantnost studie je způsobena rozšířenou prevalencí tohoto fenoménu, jeho významem v praktické psychologické pomoci [3, 5, 7] je častou stížností, se kterou se lidé obracejí o pomoc na psychologa, často je mezi příčinami sebevražd [1] doprovázena procesy vzájemného odcizení lidí, které nemohou neovlivňovat nárůst počtu osamělých lidí. Výskyt osamělosti je však ovlivněn nejen socioekonomickými faktory, ale také osobními. Proto je další studium osobního původu osamělosti tak relevantní Po analýze konceptu osamělosti prezentovaného v pracích domácích i zahraničních odborníků (R. Weiss, O.V. Dancheva, T. Jones, O.B. Dolginova, Zh.V. Puzanova, J. Zilburg, I.S.Kon, V.I.Lebedev, M.Litvak, D.Myers, S.V.Malysheva, B.Miyuskovich, K.Moustakas, R.S.Nemov, I.I.Ovcharenko, E.N.Pokrovsky, W. Sadler, G. Sullivan, D. , F. Fromm-Reichman, J. Howard, R. G. Shagivaleeva, Yu M. Shwalb atd.), jsme dospěli k závěru, že všechny definice osamělosti, které jsme studovali, lze připsat třem hlavním přístupům osamělost jako určitá sociální situace, která dává vzniknout určitému emočnímu stavu. V těchto definicích je hlavním kritériem míra izolace člověka od společnosti [4]. Druhý přístup považuje osamělost především za psychický nebo emocionální stav. Zde můžeme také zdůraznit několik hlavních zdrojů osamělosti: 1) osamělost - stav, který vzniká jako reakce na odvození osobních potřeb; 2) osamělost je výsledkem kognitivní disonance; 3) osamělost je výsledkem osobnostních charakteristik [2,3, 8,9] Třetí přístup je funkční, zde je osamělost považována za mechanismus adaptace a regulace [7] povaha osamělosti se může značně lišit. Například V.I. Lebeděv klade rovnítko mezi osamělost a skupinovou izolaci [4]. Opačný přístup prezentují W. Sadler a T. Jones, osamělost považují za zkušenost, která vyvolává komplexní a akutní pocit, který vyjadřuje určitou formu sebeuvědomění [9]. Každý z přístupů odráží určitý aspekt zkoumaného jevu a není vyčerpávající V práci praktického psychologa hraje důležitou roli druhý přístup k chápání osamělosti, který ji propojuje s emocionální sférou jedince po provedené teoretické analýze dojdeme k následující definici. Osamělost je negativní pocit spojený s nedostatkem blízkých, pozitivních emocionálních spojení s lidmi a/nebo strachem z jejich ztráty. Pocit osamělosti plní regulační funkci a představuje zpětnovazební mechanismus, který pomáhá jedinci regulovat optimální úroveň lidských kontaktů V naší práci jsme se snažili odpovědět na řadu otázek: 1. Jaké emoční prožitky charakterizuje osamělost a jaké vůle. liší se mezi „osamělými“ a „neosamělými“ » respondenty? 2. Existují rozdíly v emocionálním prožívání osamělosti mezi muži a ženami Respondenti byli rozděleni na „osamělé“ a „neosamělé“?pomocí otázky: "Cítím pocit osamělosti." Respondenti, kteří odpověděli „vždy“ a „často“, byli zařazeni do skupiny „osamělý“ a ti, kteří odpověděli „nikdy“ a „zřídka“, byli zařazeni do skupiny „neosamělý“. Respondenti, kteří odpověděli „někdy“, nebyli ve srovnávací analýze zohledněni, abychom odpověděli na otázky položené ve studii, vytvořili jsme dva dotazníky. První dotazník žádá respondenty, aby popsali, co obvykle cítí, když se cítí osamělí, a vyhodnotili to pomocí opačných emocionálních charakteristik, jako je „soucit se sebou samým, nedostatek sebesoucitu“, „zranitelnost-bezpečnost“, „strach-odvaha“ atd. . Celkem je nabízeno 23 párů. Bylo provedeno srovnání průměrných hodnot získaných dat pro skupiny „osamělých“ a „neosamělých“ respondentů. Druhým dotazníkem je upravený dotazník SAN (pohoda, aktivita, nálada). Respondenti byli požádáni, aby ohodnotili svůj stav, kdy se cítí osamělí. Odpovědi v prvním a druhém dotazníku jsou rozlišeny na 7bodové škále, kde extrémní hodnoty odrážejí diametrálně odlišné charakteristiky a zbytek odráží možnosti mezilehlých odpovědí. Pro posouzení spolehlivosti zjištěných rozdílů byl v budoucnu použit Mann-Whitney test, uvažujeme o ukazatelích, které se liší na úrovni P < nebo = 0,05, studie se zúčastnilo 274 osob. Věkové složení je od 18 do 60 let, 81 mužů (29,6 %), 193 žen (70,4 %). Ve vztahu k četnosti prožívání pocitů osamělosti byli respondenti rozděleni takto: „osamělý“ – prožívá pocit osamělosti neustále a často – 44 osob (16 %), „neosamělý“ – pocit osamělosti zažívá zřídka a nikdy - 146 osob (53,3 %) Analýza získaných dat ukázala, že „osamělí“ lidé mají tendenci prožívat pocit osamělosti mnohem závažněji než „neosamělí“ lidé (tabulka 1). U „osamělých“ respondentů je tedy pocit osamělosti provázen ve větší míře: soucit se sebou samým, bezbrannost, strach, nuda, zoufalství, deprese, zranitelnost, vnitřní prázdnota, odcizení od lidí, odcizení sobě – „vnitřní disharmonie “, pocit vlastní nepřitažlivosti, izolace, zbytečnosti, touhy po změně místa, paniky, bezmoci, vzteku, vzteku a budou se cítit více „osaměle“. Vidíme, že „osamělý“ člověk nejen častěji prožívá osamělost, ale také akutněji prožívá různé negativní emoce. Také jsme porovnávali charakteristiky prožívání osamělosti u mužů a žen. Ukázalo se, že ženy se na rozdíl od mužů cítí zranitelnější, když jsou samy, průměrná hodnota je 0,34 respektive 0,126. Ženy jsou zranitelnější než muži: - 0,57 pro ženy a 0,013 pro muže Pomocí faktorové analýzy jsme rozdělili emoce spojené s osamělostí do čtyř skupin Tabulka 1 Emoční zážitky spojené s pocity osamělosti (průměrné hodnoty) Č. "Osamělý" Mann-Whitney kritérium (p)1 Sebesoucit* -1,20 0,01 0,0003722 Zranitelnost* -0,84 0,06 0,0057893 Strach* -0,64 -0,01 0 ,035*7805 mentální pokles -0,035*7807 mentální úpadek 0,91 -0,20 0,0192786 I don nejsem rád sám -0,64 -0,50 0,6772937 Zoufalství* -0,86 0,01 0,0013928 Deprese* -0,73 0,33 0,0015779 Touha poA konkrétní osoba -0,93 -0,57 0,3294110 Zranitelnost* -1,20 -0,26 0,00270911 Vnitřní prázdnota* -1,00 -0,12 0,00343312 Odcizení od lidí* -0,93 0,07 0,07 0,0300 08851114 Odcizení sobě samému, „vnitřní disharmonie“* - 0,36 0,43 0,0098815 Neatraktivnost* -0,43 0,41 0,00613816 Izolace* -0 ,84 0,14 0,00067317 Zbytečnost* -0,84 0,15 0,00391261 změna 03619 Panika* -0,45 0,46 0,00262420 Pokora 0, 59 0,10 0,11036121 Bezmoc* - 0,48 0,23 0,02680322 Hněv, vztek* -0,50 0,21 0,01769223 Cítím se osamělý* -1,14 -0,14 0,005948 Poznámka: * jsou uvedeny otázky, jejichž odpovědi mají významné rozdíly mezi „osamělými“ a „neosamělými“0 Na základě analýzy obsahu faktorů jsme jim přiřadili následující názvy Faktor 1. Bezbrannost a zranitelnost. Bezbrannost, strach, sebesoucit, mentální úpadek, zranitelnost, nuda, deprese, zoufalství, vnitřní prázdnota Faktor 2. Odcizení se světu a lidem. Zbytečnost, izolace, odcizení se od lidí, odcizení se světu, nepřitažlivost, pocit osamělosti Faktor 3. Panika a odcizení sobě. Bezmoc, panika, odcizení se sobě, vztek, zloba Faktor 4. Touha po konkrétní osobě. Nerada jsem sama, touha po konkrétní osobě, touha po změně místa, pokora Pocit osamělosti tedy může být spojen buď s pocitem bezmoci a strachu, nebo s pocity odcizení sobě samému či odcizení. lidí, nebo s touhou po konkrétní osobě. Tato klasifikace emocí spojených s pocitem osamělosti nám umožňuje upřesnit zaměření psychokorekční práce zaměřené na překonání pocitu osamělosti Dále uvažujme údaje z upraveného dotazníku SAN, který nám umožňuje získat sebehodnocení pohodu, aktivitu a náladu respondentů, když zažívají pocit osamělosti. Analýza výsledků ukazuje, že pohoda „osamělých“ respondentů prožívajících osamělost je v průměru horší než pohoda „neosamělých“ respondentů. Bylo také zjištěno, že „osamělí“ respondenti, když se cítí osamělí, mají v průměru horší náladu než „neosamělí“ respondenti. Aktivita „osamělých“ respondentů, když se cítí osamělí, je v průměru výrazně nižší než aktivita „neosamělých“ respondentů. Všechny zjištěné rozdíly se pohybují v rozmezí signifikantních hodnot P<0,01 Dodatečná analýza dat z dotazníku SAN při prožívání pocitů osamělosti ukázala, že ženy jej obecně prožívají vážněji než pocity osamělosti výrazné snížení jejich pohody a nálady než u mužů je hladina významnosti zjištěných rozdílů P<0,01. Analýza dat také ukázala, že rozdíly v aktivitě mezi muži a ženami při prožívání pocitů osamělosti nejsou signifikantní (P = 0,089), lze tedy vyvodit následující závěry: „osamělí“ lidé snášejí stav osamělosti hůře než „). neosamělí“ lidé čtyři skupiny emocí spojených s pocity osamělosti: bezbrannost a strach; vnější odcizení; vnitřní odcizení; touha po konkrétním., 1989.