Všechny četné varianty těchto problémů lze zredukovat na čtyři hlavní typy obtíží: zvládnutí nových slov, jejich výslovnost, struktura cizího jazyka studoval a poslech s porozuměním. Potíže s poslechem cizí řeči však mohou mít i ti, kteří už studiem strávili hodně času: poslech s porozuměním je jednou z nejobtížnějších dovedností. Složitější je pouze dovednost myslet v cizím jazyce, čímž rozumíme schopnost nepřekládat v duchu z ruštiny do cizího jazyka a zpět, ale zcela se zapojit do cizího jazyka v rámci praktická situace jeho použití, struktura jednoho jazyka, tedy gramatika, se od gramatiky druhého liší tím více, než jsou tyto jazyky vzdálenější. Angličtina má například k ruštině dost daleko, a proto mají mnozí studenti potíže s porozuměním gramatiky. V komunikativních výukových metodách (často mylně zaměňovaných za „cizojazyčné komunikační skupiny“), včetně metody Centra jazykové psychologie (CLP), není gramatika kladena do popředí, a to paradoxně jen usnadňuje její zvládnutí. Komunikační metody umožňují posluchači začít vnímat gramatiku intuitivně, v souladu s tím, jak jsme si osvojili gramatiku svého rodného jazyka. To znamená, nejprve získat určité praktické dovednosti, alespoň začít mluvit, a pak přijít na to, proč je potřeba mluvit takto a ne jinak. Vlastně tady nejde o žádný paradox: když dáme člověku příležitost se jazykem zapojit, my tím spustí mechanismus „vrozené jazykové kompetence“. Jinými slovy, smysl pro jazyk. Pokud tento pocit okamžitě nacpeme logikou, nemusí se nikdy objevit. Učení se nových slov je dalším kamenem úrazu mnoha studentů cizích jazyků. Tento problém neřeší ani to, že bylo vynalezeno mnoho způsobů, jak jej vyřešit: od karet, které lze pověsit po domě, až po aplikace pro chytré telefony. Skutečná potíž je jinde: takto získaná slova, i když se to děje bez zdlouhavého nacpávání, skončí v paměti studenta ve zcela jiných buňkách, z nichž je později bude možné vyjmout abstraktního souboru symbolů, které pro váš mozek ve skutečnosti nic neznamenají. „Ty“ buňky jsou slova, která si zapamatujete v kontextu jejich použití. Když slova téměř nikdy nejsou posluchači prezentována jednotlivě, ale především ve frázích, větách a v rámci určitých tematických skupin, jsou vstřebána fyziologicky správněji. Slova, která se takto - v rámci sémantické vazby - naučíte, si v procesu používání cizího jazyka snadno vybavíte z paměti - to je problém, se kterým přichází snad 90 lidí nás v Centru lingvistické psychologie % posluchačů. Není to jejich chyba, že v důsledku předchozího výcviku se nikdy nedostavil poslech s porozuměním, a není to nedostatek schopností. Jde jen o výuku, která se s vytrvalostí hodnou lepšího využití nikdy tímto problémem nezabývá. Lidem se říká, že „porozumění přijde praxí“. Pravdou ale je, že nepřijde samo nebo přijde dlouho a bolestně, pokud dovednosti nejsou správně formovány, a mnozí učitelé cizích jazyků (ano, nedivte se!) jsou toho sami příkladem. Opět jsou také obětí určitého tréninkového systému... Dovednosti vnímat cizí řeč a rozumět jí sluchem jsou dokonale utvářeny, jako každé jiné, jen je potřeba k této problematice přistupovat kompetentně psychologicky. Jak přesně to v rámci metody, kterou používáme v praxi, realizujeme, není tajemstvím a je jednodušší sledovat a poslouchat konkrétní příklady, než číst popis postupu. Výslovnost úzce souvisí s poslechem s porozuměním. Protože máme systém sluchové řeči,.