Od autora: Dnes chci mluvit o tom podstatném... o spánku Co je spánek? Proč spíme? Proč potřebuješ spát? Tyto otázky fascinovaly člověka již od starověku Aristoteles věřil, že při trávení potravy vznikají určité výpary, které jsou přenášeny po celém těle jeho tekutinami a navozují spánek. Extrémně zvláštní vysvětlení pro moderní ucho. V Evropě byl však tento postoj přijímán jako pravda téměř 2000 let Na počátku dvacátého století učinila věda významný pokrok v pochopení podstaty spánku. Je to způsobeno především vznikem speciální techniky pro záznam fyziologických funkcí (tep srdce, dýchání, funkce mozku atd.) Velký přínos k pochopení fenoménu spánku přinesl I. P. Pavlov, který provedl řadu experimentů na psech. Stroj (se zřejmým názvem „běžecký pás“) se monotónně dotýkal zadní nohy psa. Pes usnul. Akademik došel k závěru, že dlouhodobá prezentace monotónního podnětu vyvolává obrannou reakci, která se projevuje inhibicí šířící se po celém mozku. Můžete si vzpomenout, jak snadné je usnout ve vlaku za monotónního houpání a hluku. Děje se tak proto, že mozek po stimulu nedostává nové informace a „vypne“, aby se vyhnul zbytečnému přepracování. Proto I.P. Pavlov nazval spánek „ochrannou inhibicí“, pokud mluvíme o neurofyziologii, retikulární formace, jedna z nejstarších oblastí mozku, je zodpovědná za spánek a bdění v mozku. Nachází se na dně mozku a je to síťovaný plexus nervových buněk (odtud název: retikulum – síť). Nese impulsy, které způsobí, že usnete a zůstanete vzhůru, podle toho, co tělo potřebuje. Zvláště zajímavé jsou ale v této části mozku tzv. raphe nuclei - shluk neuronů v nám již známé retikulární formaci. Zde nervové buňky vylučují známý „hormon štěstí“ serotonin. Kromě toho, pokud je narušena funkce raphe nuclei, lze pozorovat inhibici produkce serotoninu, pak začíná chronická nespavost člověka obvykle sestává ze 4-5 cyklů „pomalého“ spánku, po kterém následuje „rychlý“ spánek. Tato jména jsou dána fázím spánku kvůli frekvenci oscilací zobrazovaných EEG. U dospělého člověka spánek s pomalými vlnami obvykle trvá výrazně déle než spánek rychlý. Takže při 8hodinovém spánku může „pomalý“ spánek představovat 6 hodin a „rychlý“ spánek – 2. U kojenců je situace jiná. Jejich „rychlý“ spánek v prvním roce života trvá od 8 do 4 hodin Dlouhý „pomalý“ spánek přispívá k lepšímu zapamatování a asimilaci materiálu. „Rychlý“ spánek zvyšuje odolnost vůči stresu a pomáhá lépe se adaptovat na nové podmínky. Při absenci REM spánku může člověk pociťovat podrážděnost, halucinace a obsese Obecně spánek podporuje vstřebávání nových informací, pomáhá vyrovnat se s těžkým stresem a obnovuje naši imunitu. Jedná se tedy nejen o příjemný, ale i pro naše tělo mimořádně prospěšný stav Co dělat, když se objeví poruchy spánku: potíže s usínáním, mělký spánek, probouzení se bez pocitu odpočinku? V první řadě je potřeba zvýšit fyzickou aktivitu. Tělesná výchova je úžasná aktivita a je zvláště užitečná pro naše hluboké mozkové struktury, které zahrnují oblasti regulace spánku a bdění. Můžeme doporučit lehká cvičení, která zahrnují dechová cvičení, protahování, kroucení a ohýbání. Je dobré začít běhat a obecně cvičit na čerstvém vzduchu, kdykoli je to možné, a abyste rychleji usnuli, můžete využít zkušeností skvělého I.P. Pavlova - monotónnost. Tichá monotónní (meditativní) hudba, mumlání nudného televizního pořadu, nudná kniha jsou skvělými pomocníky při usínání Buďte zdraví a pečujte o hlavu Jako ilustrace je použit fragment obrazu P. Picassa „Sen“!".