Jev, kdy se chováme tak, jak od nás ostatní očekávají, nebo když vnímáme člověka tak, jak nám o něm bylo řečeno, se v psychologii nazývá fenomén Pygmalion (nebo Rosenthal), není to zcela jasné. proč k určitému druhu programování mozku dochází podle skriptu, který jste nenapsali vy. Faktem ale zůstává: pokud všichni kolem vás neustále říkají, že jste poražení, pak vás neúspěch v životě může pronásledovat, pokud v něj věříte. Jiný název pro efekt Pygmalion je „sebenaplňující se proroctví.“ Proč se to děje? Pygmalion efekt úzce propojuje vnitřní pocity člověka a očekávání druhých. Dlouhodobý dopad postojů společnosti se v určité chvíli začíná shodovat s tím, co člověk cítí. Jakmile se tak stane, proroctví se naplní. Vysvětlují to specifika fungování mozku: vždy se soustředíme na to, o čem jsme přesvědčeni. Pokud se například dítěti neustále říká, že je špatný student, chová se vzdorovitě, agresivně, pak bude výsledek vhodný, i když jsou vnitřní přesvědčení člověka poměrně stabilní, neustálý tlak zvenčí může otřást jeho sebedůvěrou. V důsledku toho budeme intuitivně volit akce a chování, které splňují očekávání ostatních. Vědci o lidské schopnosti vytvářet sebenaplňující se proroctví, věštci předpovídají události a situace, které se často naplní jen proto, že v ně věříme Rosenthalovým experimentům . Předchůdcem tohoto fenoménu byl americký psycholog Robert Rosenthal, který v polovině minulého století experimentálně dokázal, že víra poskytuje očekávaný výsledek. K tomu vědec rozdělil skupinu studentů na dvě podskupiny a každé předložil pokusná zvířata – potkany. Jednomu týmu řekl, že jejich svěřenci mají vyšší inteligenční skóre, zatímco jiný řekl, že hlodavci jsou úplně obyčejní. Ve skutečnosti byla všechna zvířata ve schopnostech stejná a nijak se od sebe nelišila. Během experimentu byl pozorován následující obrázek: skupina studentů, kteří pracovali s „talentovanými“ krysami, byla k hlodavcům loajálnější. Žáci si s nimi povídali, hladili je, často je chválili a nenadávali jim za chybné jednání. Po dokončení bludiště se ukázalo, že „chytří“ krysy vykazovaly lepší výsledky než hlodavci, kteří byli v normální skupině. Po experimentu se zvířaty provedl Dr. Rosenthal ve školách studii za účasti učitelů a studentů. Princip byl stejný jako u potkanů. Někteří studenti byli prezentováni jako s normální inteligencí, zatímco jiní byli „proměněni“ v nadané. Výsledek byl úžasný: údajně talentovaní studenti skutečně začali lépe studovat a jejich IQ se také zvýšilo. Pygmalionův efekt tedy jako vědecky dokázaný fakt v psychologii osobnosti ospravedlňuje tvrzení, že myšlenky jsou materiální. To, o čem neustále přemýšlíme pozitivně či negativně, má tendenci se plnit, a tak se nešťastníci pravidelně dostávají do nepříjemných situací, úspěšní naopak systematicky posouvají kupředu!