Od autora: Článek se zrodil na základě textu J.-M. Robin a osobní zkušenost s vedením psychoterapeutických skupin. Text je převzat z knihy J.-M. Robin „Být v přítomnosti druhého“, Moskva, Institut všeobecného humanitárního výzkumu, 2008, s. 249-255 Znovu jsem si přečetl jeden z Robinových článků, když jsem začal vést autorovu psychoterapeutickou skupinu „Potkají tě jejich oblečením... aneb Co chci říct světe..." Nebo možná myšlenka takové skupiny dozrála i pod vlivem tohoto článku? Evidentně! Vše vzniká v terénu a je jeho součástí, jen protože například vnitřní konflikty dospělých jsou součástí jejich rodinných příběhů a těch interakcí mezi Hlavními a Významnými lidmi, kterých byli svědky a účastnili se jich jako děti, dlouho jsem navrhoval oblečení, vytvářel je a učil tvořit ostatní než jsem se profesně věnoval psychologii a mé vědomí vnitřního konfliktu mezi vnějším a vnitřním, obsahem a formou, mezi postavou a zemí mě nakonec přivedlo ke Gestalt terapii , experiment, možnost začít z jakéhokoli bodu na povrchu a dojít k hlubokým problémům... Pracuj se sny, hledej svůj vlastní styl v oblékání - a najdi sám sebe, nové příležitosti k sebevyjádření, novým způsobem vědom si vztahů s lidmi, najít zdroj, jak žít... To vše je v článku Zh.M. Robina rezonuje s mou osobní zkušeností, a proto jsem ji chtěl přivést „sem“, na mou stránku a „teď“, když mě moje práce baví. Sloučení mých odlišných životních a profesních zkušeností a první psycho-stylistické skupiny se postupem času proměnilo v kurz „Jak se stylově oblékat aneb módní šatník emocí“. Jeho hlavním obsahem je ale stále snaha pomoci vyřešit vnitřní konflikty, které v sobě nosíme, vyjádřit je různými způsoby a přenést je do světa, včetně oblečení. Film "Pretty Woman" Text je převzat z knihy J.-M. Robin „Být v přítomnosti druhého“, Moskva, Institut všeobecného humanitárního výzkumu, 2008, str. 249-255 Tričko a motýlek Jean-Marie Robin Říkám ti svůj sen. Na ulici, kde probíhají stavební práce, potkávám svého prvního pacienta, který mě osloví, aby se domluvil. Je to autoritativně vypadající lékař a nosí motýlka. Se strachem souhlasím: schůzka je naplánována na zítra v 15:00. Druhý den místo, kde jsme se dohodli, že se sejdeme, ještě nebylo připravené. Mám na sobě kraťasy a tričko a nenašel jsem nic vhodnějšího. Nakonec se mi podaří najít pokoj pro přijetí mého pacienta. Uvědomuji si, že se velmi bojím otázek, které mi může klást můj pacient ohledně právních a administrativních záležitostí. Schůzka proběhla, ale absolutně si nepamatuji, co se probíralo. - Pamatujete si tu atmosféru? Něco nedokončeného, ​​ve výstavbě, nečekané. Krásný slunečný den. - Podívejme se na jednotlivé prvky. Dokážete se ztotožnit s nedodělanou kanceláří? Hm... jsem nedokončená kancelář... zkouším... jsem bílá, téměř dokončená, jsou ve mně místa, kam padá světlo a stín. Jsem v klidu. Ještě nevím, jak jsem se oblékal - Můžete se nyní stát dělníky, kteří staví? Pohybuji se s helmou na hlavě. Patřím do týmu, který dobře funguje. Cítím, že se práce posouvá. Zabývám se stavebnictvím. Rád pracuji v týmu. Nejsem sám - Můžeš se teď stát tričkem a šortkami? Jsem bílé tričko v pohybu, jsem připraven odletět ze svého těla. Jsem pohodlný, ukazuji, jak jsem pohodlný - Teď jsi tričko a mluvíš s motýlem! (Smích) Myslím, že je lepší být tričko než motýlek. Raději budu mít prostor a pohyb svého trička, než být uzel v kravatě. -Jsi motýl a otočíš se do trička. Souhlasíte s tím, co vám řekla? Cítím se špatně. Miluji prostor, který máš. - Podívej, udělám to pro ni. - Děsí mě to. Hodně se pohybuješ a je pro mě těžké zjistit, kde je tvůj střed. - Řekni jí o sobě. tahám. Část mě nežije, je natažená. vidím vsebevědomí. -Právě jsi slyšel, co ti řekl motýl. Jak se ti to líbí? Mám odpovědět jako tričko nebo jako Marie-Paule? - Jako Marie-Paule. To, co říkáš, mě znepokojuje. Tohle se muselo týkat mě. To platí pro mě. Přemýšlím o tom, co se učím. - Zjistíte, že existuje Marie-Paul-motýl, Marie-Paul-tričko. A řekl jsi, že se chystáš převléknout. Existuje mnoho různých oděvů. A taky helmu. Moje asociace... Uniforma je podle mě strašná (Slzy se jí derou do očí.) - Jaké slzy jsou na uniformě? Že už ji nemůžu vystát. Že jsem ji nosil deset let. Co si vezmu, abych viděl tohoto pacienta? - Co si představujete, je zároveň tričko Marie-Paule, helma Marie-Paule a motýlek? A ty říkáš, že se teď chceš převléknout, ale nevíš co. Ano. - Pokuta. (Vstane ze židle a vezme ji za paži.) Navrhuji, abyste šel nakupovat! (Smích.) Podívejte se na ty výlohy. (Přítomní zobrazují obchody.) Vyberte si! (Znovu smích.) Ano! Valerianovy kalhoty, Monice korálky, Annino tričko. - Myslíte si o oblečení: „Jakmile si je obléknete a vyhodíte“? Váš styl oblečení vám vyhovuje, ale musíte se naučit ho obměňovat. Tak? Ano, mám ráda svůj styl. Ale snažím se něco změnit. - Jaké informace vám oblečení, které jste si vybrali, dává o dalším kroku, který byste mohli udělat? Kalhoty jsem zvolila z přísného střihu, tričko s nimi ladí, v korálcích je fantazie. - Pokud přemýšlíte o skupinové dynamice, překvapuje mě, že vytváříte celek z prvků oblečení, které patří dvěma lidem, kteří byli včera v otevřeném konfliktu... (Smích) Přísnost a harmonie. Jsem si jist, že se všemi rozdíly mezi nimi (Valerian a Anna) jsou velmi podobné. Beru to, co mi vyhovuje. Komentář Marie-Paule. Jak pitvám svůj sen, vidím, že je tam pečovatel a opečovávaný, terapeut a pacient, respektive zastoupené tričkem a motýlkem. Tato práce s mým snem mě přivedla k uvědomění si skrytého vnitřního konfliktu mezi mou kreativitou a mou přísností. Moje přísnost, reprezentovaná motýlkem a panovačným vystupováním mé pacientky, je pro mě překážkou (těsný motýlek) i příležitostí k uzdravení (mým pacientem je lékař). Závažnost mě děsí, fantazie mě povzbuzuje: je to zprostředkující a regulující moment, který umožňuje zrození, vznik harmonie. Fantazie mi umožňuje spojit přísnost a harmonii, takže existuje to a to. Na začátku snu vidím, že se vůbec neshodnou. Identifikoval jsem se s nimi, setkal jsem se s nimi a vstoupil s nimi do dialogu, což mi umožnilo znovu si je přivlastnit a přijmout: v tu chvíli jsem je při cvičení s Jean-Marie spontánně spojil dohromady. V jistém smyslu jsem pokračoval ve svém snu a vyřešil konflikt, který vznikl. Nádherná ukázka Perlsovy práce! Různé situace, které byly v mém snu, se týkají polarit hotový/nedokončený (strach z nepřipravenosti plnit roli terapeuta; nedokončená ordinace), uvolněnost/přísnost (tričko a motýlek), lékař/pacient (ten, kdo pečuje a ten, o koho je pečováno): jak se zorganizovat v prostoru mezi těmito polaritami? Uvědomuji si důležitost integrace pacienta do mého oboru, přijetí existence přísnosti a harmonie v mém oboru. Existuje možná a nezbytná koexistence těchto dvou momentů. Tričko symbolizuje lehkost a pohyb. Uzel kravaty je těžký, pevný. Své kreativitě moc nevěřím a není to pro mě nic nového. Ale v mém snu je to zjeveno se zvláštní jasností. Moje spontánní kreativita byla rozdrcena rodičovskými nařízeními, a proto se bojím přísnosti a formy. Na příkladu mé profesionální činnosti můj sen odhaluje můj starý problém – antagonismus mezi přísností a kreativitou. V „skutečném životě“ se potýkám s potřebou pohnout se z nesnesitelného.