V pořadu Štěstí je být sám sebou! hodně pracujeme s hluboce zakořeněnými omezeními, které jako neviditelní loutkáři ovládají život a nutí nás zapadnout do jejich těsného, ​​omezujícího rámce Příběhy č. 1 jsou stejně staré jako jejich sestra . Ale jejich temperamenty jsou úplně jiné. Jedna z nich jako dítě brala hlasité hádky svých rodičů zcela klidně. Další bouřlivá hádka ji neodvedla od důležitých dětských potíží. Milovala svého otce, považovala ho za starostlivého a laskavého. Věděl jsem jistě, že věci nedojdou dál než k křiku. Pro jiného byly rodičovské hádky nesnesitelným zážitkem. Plakala, snažila se je uklidnit a otce vnímala jako agresora. Když oba vyrostli, vzali si s sebou obvyklou zavazadla známých zážitků. První se provdala za spolehlivého, klidného muže, který se jí stal oporou a ochranou po celý život. Druhá si vybudovala život s tyranem. Ve známém scénáři pokračovala i v dospělosti Příběh č. 2 Tato dívka byla druhým dlouho očekávaným dítětem v rodině. Prvním byl chlapec s vážným vrozeným onemocněním. Rodina si toho musela hodně projít. Maminka se proto při čekání na ni se vším velmi trápila. Úzkost nezmizela ani po narození. Dívka vstřebávala matčinu úzkost každou buňkou svého těla. Nevědomě vnímala svět jako něco nepřátelského, postaveného proti ní. Jako by v něm ani neměla právo na existenci. Snažil jsem se proto držet nízko, nepředstírat, že jsem víc, bál jsem se ukázat a vydělával jsem málo, i když potenciál byl vždy obrovský! Ale přetrvávající nevědomá víra v jeho bezvýznamnost, jako počítačový virus, napadala zdravé programy zaměřené na úspěch. Odsouzen k přežití, šedá realita. Nebo přesněji: nemilovaná práce, nízký plat, složité vztahy s ostatními. Příběh č. 3 Tady je další dívka. Její matka ji porodila mimo manželství. Matčini rodiče byli vždy příkladnou jednotkou společnosti a měli dobré postavení. Vážnou ranou pro ně bylo narození dítěte (jejich vnučky) mimo manželství. Ani pro dívku to nebylo jednoduché. Od prvních okamžiků své existence vstřebávala stav nehodnosti. Nedůstojný: láska, štěstí, péče V dospělosti jsem musel prokázat své právo hodně milovat a zaplatit za to skutečnými penězi. Být silná, hodně a tvrdě pracovat, bát se zdražovat své služby, podporovat muže. Příběh č. 4 Další úžasný příběh. Dvě sestry a jejich starší bratr. Jeden z nich je bázlivý a vážný, miluje být sám. Bratr si raději hraje s druhou sestrou, oba rádi hrají žerty v pořadu „Štěstí být sám sebou!“ Přišla první ze sester. Začali jsme seberealizací, vstoupili jsme do vztahu - bez toho nemůžeme nikam jít. Vztahy se odehrávají ve stejném scénáři – muži odcházejí a jdou za ostatními, hledáme základní důvod a najednou se objeví slova: „Odkud jsou? K tomuto závěru jsem kdysi sám došel. Bratr ve hrách vždy preferoval druhou sestru. Opět se známý stav přenáší do dospělosti. Její muži před ní také preferují ostatní. Nejprve bylo hodně slz očišťujících duši a pak nebývalá lehkost. Výsledkem je východisko z 20 let citové závislosti na muži, harmonie v duši a první vědomé krůčky ke zdravým vztahům ze stavu sebehodnoty Příběh č. 5 Nechtěné dítě. Matka plánovala potrat. A pak poporodní deprese a odmítání mé dcery. Na začátku opět není žádný pocit bezpečí, jistoty, přijetí, hodnoty. Neexistují žádné nejdůležitější pilíře, na kterých je postavena pohoda a harmonie. Život je jako jízda tramvají přes bramborové pole – spousta námahy a všechno marné. Neexistuje žádná oblíbená věc. Je děsivé snít. Ve vztazích je stále stejný pocit odmítnutí a odmítnutí Je skvělé, že náš mozek je velmi plastický. Je možné opravit a kompenzovat všechny mezery, když byly obnoveny hlavní podpěry, bylo jednodušší se vyjádřit.