Od autora: Článek vám pomůže vypořádat se s pocitem hněvu, uvědomit si ho a bezpečně ho vyjádřit. Materiál byl publikován v časopise „Tajemství ženského štěstí“, č. 5 (září 2011). Jak se správně zlobit Stále si pamatuji slova svého otce: "ale na tátu se zlobit nemůžeš!" Pak jsem pocítil hrozný zmatek, vztek a zášť. A ani pochopení, že takto mluvil ze svého strachu a neschopnosti vyrovnat se s mou dětskou agresivitou, nezruší tyto mé zážitky. A zkušenost z dětství - tak či onak - se stává základem života dospělých, myslím, že máte, milí čtenáři, co vzpomínat na rodičovské zákazy a nepřijímání. Zejména vaše dětské podráždění, vztek, vztek nebo vztek. Mohou to být přímé vzkazy od rodičů: „nezlob se“, „rozčilovat se je špatné, ošklivé...“. Nebo – máma/táta odchází, když dítě zlobí a vyhrožuje: „Drž hubu, jinak...!“ atd. Jako dospělí si začínáme zakazovat zlobit. Blokováním – vědomým či nevědomým – všech impulsů k vyjádření svého rozhořčení, které se uvnitř hromadí a postupně přechází v zuřivost. U některých lidí se pak náhle objeví onemocnění srdce, cév a bolesti hlavy. Jiní to mohou, jak se říká, na někom „vytáhnout“ z maličkosti. To vše se však dá napravit. Naučte se rozpoznávat své emoce a rozumně s nimi nakládat. Vždyť zdravá agresivita je moc dobrá! Je to ona, kdo nám pomáhá pohybovat se životem, rozhodovat se, bránit naše hranice a uspokojovat naše potřeby. Jedinou otázkou je, jak vyjádřit agresi a zároveň neztratit vztahy s významnými lidmi, navrhuji vám udělat malý test. Pojďme si hrát na „emocionální instalatéry“. Vezměte si tužku, pero nebo fix a podívejte se na výkres. Zde jsou zobrazeny čtyři kohoutky. Strach, smutek, vztek i radost. Musíte nakreslit, jak z nich vytéká voda. Reflektujte – jak tyto emoce vyjadřujete ve svém životě? Držíte se zpátky – nebo „tečou“ ze všech sil, s cákanci? Nelhejte – buďte k sobě upřímní! Po dokončení průtoku vody se na ně podívejte. Které emoce vyjadřujete volně a které „tečou tenkým proudem“ nebo se vůbec neobjevují? Jak teče voda v kohoutku „hněvu“? Jsou kapky nakreslené, jaká je velikost průtoku, bublá nebo teče plynule? Jak je na tom v porovnání s ostatními? Pokud je tok hněvu malý, skrovný a plyne pomalu, znamená to, že nedovolíte, aby se váš hněv naplno projevil. Výsledkem je, že ji s největší pravděpodobností nahradíte jinou emocí. Například kohoutek strachu je velmi aktivní nebo kohoutek radosti. Ale aby lidské tělo fungovalo harmonicky, je důležité, aby naprosto všechny emoce měly své místo a byly vyjádřeny na 100 %. Jak rozpoznat a projevit hněv Chápete, že váš hněv nefunguje naplno? Co dělat? Je jasné, že nekontrolovatelné vyjádření této emoce je riskantní. To může ostatní lidi urazit a přestanou s vámi komunikovat. Nabízím praktické kroky, které vám pomohou bezpečně zvládnout vaši agresi Krok 1. Povědomí: Přemýšlejte: Na kterou osobu chováte největší hněv? Nebo hněv nebo podráždění? Nebo je to možná všechno vztek, vztek? Nebo chladná nenávist? Mohou to být lidé velmi blízcí a vámi milovaní. Nebojte se přiznat sami sobě: častěji se zlobíme právě na ty, které velmi milujeme. To je normální krok 2. Nalezení důvodu: Co je hlavním důvodem vašeho hněvu na tyto lidi. Vzpomeňte si na minulé situace, kdy jste nejzřetelněji cítili rozhořčení. Jaká vaše potřeba byla narušena? Co byste v této situaci chtěli pro sebe udělat? A proč by nemohli? Vyjadřování Pokud se teď cítíte naštvaně, zkuste popsat – jaké pocity prožíváte? Bušilo vám srdce rychleji, bylo vám horko, sevřely se vám ruce v pěst? Jak cítíte hněv ve svém těle? Zapište si, co jste si poznamenali na papír – to je velmi důležité. Nyní si vezměte samostatný list papíru a pokuste se znázornit svůj hněv. Může to být cokoli - zvíře, pohádkahrdina, nebo jen tahy, tahy, něco beztvarého. Stiskněte tužku, jak chcete, nakreslete tolik čar, kolik chcete. Krok 4 Verbalizace Nyní víte, kdo, co a jak se zlobí. Pochvalte se za důležitou práci, kterou jste udělali! Posledním krokem je vyjádřit své pocity těm, kterým jsou určeny. Tento krok je nejobtížnější a může nějakou dobu trvat. Pokud máte pocit, že nejste připraveni, je lepší počkat na bezpečnější okamžik. Pokud máte prostředky na to, abyste si s někým promluvili, pokračujte! V dialogu zkuste použít „I-zprávy“. To znamená, že nespěchejte urazit svého partnera a řekněte mu, jak je špatný. Mluvte o sobě - ​​to je nejlepší možnost ve všech ohledech. Tím, že mluvíte o sobě, nemůžete nikoho urazit. Řekněte své pocity přímo: Jsem naštvaný. Popište situaci, ve které jste cítili vztek – a jak jste to cítili. Například: „když jsi řekl to a to, cítil jsem vztek – bylo to horké, ruce se mi potily, srdce mi velmi tlouklo.“ Pak vysvětlete, jak byste si přáli, aby situace dopadla. Jaká vaše potřeba nebyla naplněna? Vyzvěte svého partnera, aby hledal způsoby, jak společně dosáhnout dohody. Poslechněte si jeho úhel pohledu, jeho motiv a potřebu. Pokuste se najít kompromis, aby to bylo dobré pro oba. Tyto kroky samozřejmě nejsou jednoduché. Někteří lidé tráví roky učením se rozpoznávat, vyjadřovat a verbalizovat své pocity. Ale kdo nic nedělá, nic nedostane. Zkus to! Nemusí být možné udělat vše najednou. Ale i tak to pro vás bude cenná zkušenost. Podívejte se, po několika pokusech ucítíte, jak šťastní se cítíte! Protože před člověkem neskrývali své upřímné city, sdíleli je s ním a našli cestu ven, která vyhovovala všem. To je skutečná intimita ve vztahu Je agrese dobrá nebo špatná Slovo „agrese“ pochází z latinských slov gradī (krok, krok, pokrok) a ad – což se překládá jako „k, dál“. Ukazuje se, že agrese je totéž jako „krok k...“. Když se například opozdíme do práce a potřebujeme se nacpat do přeplněného mikrobusu, projevujeme agresi strkáním do jiných lidí. Nebo když potřebujete mluvit na schůzce, udělejte důležité rozhodnutí, kupte to, co potřebujete, a ne to, co chtějí prodat. Bez zdravé agresivity by člověk nemohl normálně žít a uspokojovat své potřeby. Proto je agresivita dobrá. Samozřejmě je děsivé, když se hromadí a vylévá na ostatní lidi se vztekem - ublížením na zdraví, ponižováním cti a důstojnosti. Ale pokud s touto energií zacházíme správně, je to právě tato energie, která nám pomáhá dosáhnout našeho štěstí, když vás hněv jednoduše roztrhá... Cítili jste hněv, ale neexistuje způsob, jak jej bezpečně vyjádřit osobě, na kterou jste naštvaní. právě teď? Zde jsou rychlé a účinné způsoby, jak „odbourat stres“. Jakýmkoli způsobem a s čímkoli, pokud máte možnost dostat se pryč od lidí a křičet, křičte. Dokonce i pomocí „neslušných slov“. Psychologický test „Úroveň agrese“ Otestujte se: pokuste se v sobě identifikovat agresivní tendence tím, že na níže uvedené úsudky a situace odpovíte „ano“ nebo „ne“. Občas najednou „vybuchnu“ vztekem, vztekem.2. Pokud vidím, že se moje podráždění nebo hněv přenáší na ostatní, obvykle se okamžitě dám dohromady.3. Abych se zbavil nahromaděného vzteku, vymyslel jsem si pro sebe speciální rituál: periodicky bouchám do polštáře, krabici o zeď, běhám po domě atd.4. V práci se většinou držím zpátky, ale doma bývám nezvladatelná.5. Někdy chápu, že někomu působím hněv nebo podráždění, ale je pro mě těžké změnit své chování nebo to nechci.6. Pokud je na mě někdo hrubý, obvykle se zdržuji, abych nebyl hrubý.7. Někdy si upřímně přiznám: Jsem špatný člověk.8. Jakmile se naštvu, dostanu se od svého okolí.9. Často se přistihnu v nějaké nepřátelské skupině. 10. Čas od času jsemjako by se chtěl s někým pohádat.11. Často doplácím na svou tvrdost nebo hrubost.12. Často mě rozzlobí nějaká maličkost.13. Když jsem naštvaný, můžu někoho udeřit (dítě, partnera atd.)14. Cítím nával vzteku, dokážu se vybít na neživé předměty (udeřím pěstí do stolu, něco rozbiji, rozbíjím nádobí).15. Dovoluji si vztek nebo vztek tam, kde mě nikdo nezná.16. Vím, že moje postava není dar.17. Pokud o mně někdo z mých kolegů mluví špatně, řeknu mu vše, co si o něm myslím.18. Jsou chvíle, kdy se nenávidím nebo pohrdám sebou samým.19. Abych se přinutil udělat něco těžkého nebo obtížného, ​​musím se někdy pořádně rozzlobit.20. Stalo se, že jsem se ocitl členem špatné společnosti (skupiny). 21. Obvykle, když se s někým pohádám, cítím se lépe.22. Někteří lidé jsou na mě naštvaní, protože jsem drsný nebo naštvaný.23. Když jsem hodně unavený, snadno se rozzlobím a ztratím nervy.24. Můj hněv obvykle rychle zmizí, pokud se osoba, která to způsobila, omluví nebo přizná, že se mýlila.25. Podráždění a jiné napjaté stavy se mi daří hasit v aktivním odpočinku - při sportu, turistice, kulturních akcích.26. Stává se, že věci řeším s prodejcem nebo prodavačem zvýšeným tónem.27. Mám ostrý jazyk: nedávejte mi prst do úst.28. Obvykle mě snadno vzruší, když se setkám s hrubostí, agresivitou nebo hněvem ostatních.29. Asi jsem si zasloužil spoustu špatných věcí, které se mi v životě staly.30. Nejčastěji mi v životě pomáhá vztek.31. Často nadávám ve frontách.32. Někdy mi lidé říkají, že jsem naštvaný, ale já si toho nevšímám.33. Prožívání hněvu nebo hněvu je jednoznačně škodlivé pro mé zdraví.34. Někdy se začnu z ničeho nic zlobit.35. Pokud se rozzlobím, většinou odejdu téměř okamžitě.36. Pro zklidnění nervové soustavy často začnu cíleně něco dělat (čtení, televize, domácí práce, profesionální práce).37. Jsem agresivnější v dopravě nebo v obchodě než v práci.38. Jsem drsný nebo velmi kategorický člověk.39. Pokud někdo udělá zlý vtip na můj účet, dosadím ho s největší pravděpodobností na jeho místo.40. Často se na sebe z nějakého důvodu zlobím.41. Při komunikaci doma často záměrně dávám své tváři přísný výraz.42. Kdybych potřeboval jít na barikády, šel bych.43. Obvykle mi můj hněv dává impuls, abych se stal aktivním.44. Stává se, že několik dní pociťuji následky toho, že jsem se nedokázal ubránit hněvu.45. Jsou chvíle, kdy mám pocit, že všechny nenávidím.46. Když cítím nával vzteku nebo agrese, často někam jdu, abych nikoho neviděl a neslyšel.47. Často se uklidňuji tím, že si vybíjím vztek na věcech pachatele.48. Někdy v dopravní zácpě nebo ve frontě dokážu být tak agresivní, že se pak sám za sebe cítím trapně.49. Jsem často neovladatelný, tvrdohlavý, neposlušný.50. Snadno vycházím s lidmi, kteří vyvolávají hrubost nebo hněv.51. Jestli mě Bůh někdy potrestá za mé hříchy, bude to zasloužené.52. Abych ovlivnil ostatní, často jen předstírám vztek nebo vztek, ale hluboce to necítím, tyto stavy neprožívám.53. Zúčastnil bych se spontánního protestního shromáždění, abych společně se všemi hájil své životní zájmy.54. Po výbuchu podráždění nebo vzteku se obvykle nějakou dobu cítím dobře.55. Moje podrážděnost měla negativní dopad na vztahy s blízkými nebo přáteli Zpracování dat Dotazník umožňuje odvodit „index agrese“ zohledňující 11 parametrů. Za každou odpověď odpovídající „klíči“ je udělen jeden bod; čím vyšší skóre, tím výraznější je naměřený ukazatel agresivity.1. Spontánnost agrese: „ano“ k výrokům 1, 12, 23, 34, 45;2. Neschopnost potlačit agresi: „ne“ k výrokům 2, 24, 35, 46; „ano“ k prohlášení 13.3. Neschopnost přenést agresi na činnosti nebo neživé předměty: „ne“ k výrokům 3, 14, 25, 36, 47;4. Anonymní agrese: „ano“.