Venku je jaro, sluníčko a teplé počasí... V korunách stromů cvrlikají ptáci... Světlé bundy, lehké kabáty, krásné šály... A nálada, nálada. .. Nějak se nemůžu dostat do nálady... Dívám se do tváří kolemjdoucích, a jsou zasmušilí, nespokojení, podráždění... Co měli s lidmi? podaří se jim zkazit náladu na slunečném jaru, i když proč se na to ptát? Tato žena se sladkou, okouzlující tváří, truchlivým záhybem na kořeni nosu a soustředěným, vyhaslým pohledem má v hlavě neustále stejnou myšlenku – „Nikdo mě nepotřebuje. Nikdo mě nemiluje a nikdy milovat nebude!“ A to všechno není pravda. A na tomto, s úsměvem zkrouceným podrážděním, jemnými rysy obličeje a výraznýma očima, byl v zrcadle otisk ranního vybíravého pohledu: „Jaký jsem ošklivý člověk! Jak jsem ošklivý!“ A to je také lež. Stálo za to zbavit se pomyslné dokonalosti a stát se sám sebou. Tady je další žena. Její pohled rychle běží kolem a prohlíží si oblečení a postavy ostatních lidí. Vytrhne něco důležitého jen pro ni, a pak se vrátí a zmizí kdesi v hloubi jejího nitra. Pohled je rychlý, pozorný, houževnatý. Ale někde v hloubi těch pozorných očí a napjatých lícních kostí se skrývá zášť a vztek. Srovnává se a srovnává s jinými lidmi a vše jí není nakloněno... I když, je nejvyšší čas se z toho dostat. Muž vejde na schůzku se soustředěným obličejem, jako by ho přitahovali k nosu. Jeho nevidomý, zamračený pohled vystřídají záblesky. Výrazné a neuchopitelné pohyby rtů něco neslyšně říkají. Mimovolné náhlé pohyby rukou nedokončí započatý pohyb. Když se náhodou setkal s mým pohledem, vnitřně se otřásl a ve tváři se mu objevil pocit trapnosti, tito lidé řeší v hlavě nějaký nekonečný problém s jinými lidmi, který je nepustí. Jejich nekonečný dialog nikdy nekončí. Dokazují, hádají se, vyhrožují, vymlouvají se, žádají o odpuštění... Ale ve skutečnosti se tohle nikdy nestane... na vyřešení všeho by stačila i hodina. Dlouho se věřilo, že 90 % našich zážitků je spojeno s relativně malými důvody a někdy i bez nich. Naše nálada totiž nezávisí na tom, co se děje kolem nás, ale na tom, jak to vnímáme I za nejtěžších vnějších okolností si člověk může svobodně vybrat, jak na tyto okolnosti zareaguje těm, kteří zůstávají pozitivní.☺ PS Řeknu vám tajemství, psycholog s těmito problémy hodně pomáhá... A jaké důvody jste si všimli u ostatních lidí, abyste se naštvali??