Rodina je jednou z nejdůležitějších a nejvýznamnějších součástí našeho života. Je základem společnosti a místem, kde se rodíme, rosteme a učíme se první lekce o světě kolem nás. Rodina nám poskytuje nejen fyzickou a emocionální podporu, ale také nám pomáhá utvářet naše hodnoty, postoje a chování. Pro děti je od narození velmi důležité, v jaké rodině se dítě narodilo, vyvíjelo a vyrůstalo. Další vývoj, výchova a formování samotného dítěte do značné míry závisí na rodičích a rodině, protože právě v prvních letech života dostává dítě od rodiny hromadné informace. Dítě od prvního dne svého života, kdy se nám zdá, že je ještě malé a ničemu nerozumí. Už zachycuje informace, pozoruje způsob konverzačního tónu v rodině a výbuch jakýchkoli emocí mezi členy rodiny, a tak v rodině vládne harmonie, porozumění a respekt k sobě navzájem, a tak i členové rodiny komunikují vyrovnaně , klidným tónem, aniž byste navzájem zvyšovali hlas na přítele. Dítě, které sleduje vše, co se děje, to bude považovat za normu 2. Pokud se v rodině děje všechno přesně naopak. Místo harmonie a porozumění neustálý křik, nadávky, skandály a možná i napadání. Zpočátku to bude považovat za normu i malé dítě, které ještě nevidělo jiný život a komunikaci a právě rodiče jsou pro dítě považováni za ideály a idoly, ale to je zatím vše. Dokud dítě nevyroste a nebude mít svůj sociální okruh. Děti jsou naší kopií, absorbují všechny informace, gesta, mimiku, tón a způsob komunikace jako houby. Což slyší z našich rtů a pak všechny tyto způsoby, tón, gesta, mimika dávají pryč při komunikaci s kamarády na hřišti, ve školce nebo ve škole. Zde leží kořen problému. Pozorováním dětí na hřišti můžete říci hodně o rodině, ve které dítě vyrůstá a vyrůstá. Co vidíme? Jedno dítě si hraje, povídá a komunikuje se svými vrstevníky klidně, vyrovnaně a dobrosrdečně, druhé dítě ve hře bojuje, nadává, křičí a škádlí. Netuší, co je dobré a co špatné. Pro něj je to norma chování. A první dítě, které si hraje v klidu, nerozumí tomu, proč se tak chová druhé. A tady je odpověď velmi jednoduchá, oba kopírují chování každý ve své rodině, které je pro ně považováno za normu. Velmi důležité!!! Pokud chcete, aby vaše dítě mělo co nejmenší psychické trauma. Snažte se nikdy neřešit věci se svým partnerem v přítomnosti vašeho dítěte. Zkuste to udělat sám. V noci v posteli nebo když dítě není doma. Děti totiž velmi ostře reagují na skandály, případně vyjasňování rodinných vztahů mezi tátou a mámou. Dítě se stahuje do sebe a má velké obavy z vašeho vzájemného nepochopení. Často se dokonce stává, když si dítě začne tyto trable vyčítat. Dítě tak dostává psychické trauma. Což pak ovlivňuje celý jeho život. Vždy si pamatujte jednu věc. Jste rodiče a dítě vás miluje oba stejně. A tohle je na celý život. Postarejte se o své děti. A buď šťastný! Děti jsou květiny života Pokud se vám můj článek líbil nebo vám byl užitečný, budu ráda. Můj telegram/WhatsApp 8-928-343-02-59 Napište, zavolejte. Jsem rád, že vás vidím na mé stránce.