Nostalgie je komplexní stav charakterizovaný touhou po minulosti, často doprovázenou složitou kombinací pozitivních a negativních emocí. Zahrnuje hluboké sentimentální pouto k minulým zkušenostem, lidem nebo místům a touhu to všechno znovu prožít nebo se k tomu vrátit. Obecně je nostalgie docela adaptivní a slouží k vytváření silných sociálních vazeb a soudržnosti ve skupinách. Pozitivní emoce a vzpomínky, které vycházejí z nostalgie, mohou vytvářet pocit sounáležitosti a posilovat mezilidské vztahy i bez přímého kontaktu se sociální skupinou člověka Nostalgie také podporuje psychickou pohodu tím, že poskytuje pocit smyslu života a pocit osobní kontinuity. čas. Může být psychologickým zdrojem v situacích stresu a nejistoty, umožňuje nám prožívat pozitivní emoce v těžkých chvílích. Nostalgie je tedy úžasný, užitečný komplexní zážitek, který výrazně přispívá k naší pohodě. Nostalgie však může být prospěšná, když se člověk přehnaně zabývá minulými událostmi a zážitky. Nadměrná nostalgie vede ke zkreslenému vnímání minulosti, často ji prezentuje v idealizovaném a romantizovaném světle, které zveličuje pozitivní aspekty a bagatelizuje ty negativní. Toto idealizované vnímání minulosti může vést k velmi vážným negativním důsledkům, když se člověk příliš soustředí na pozitivní aspekty minulosti, může ve své mysli vytvořit vážný kontrast mezi idealizovanou nostalgickou minulostí a současnou realitou. Takový kontrast vede k silné frustraci z nedokonalosti současnosti, která je na pozadí intenzivních a emocionálně vřelých vzpomínek na minulost méně jasná, bohatá, a tudíž zklamaná. To přispívá k rozvoji nereálných očekávání o aktuálních událostech, vztazích a úspěších, což postupně vytváří chronický pocit nespokojenosti a zklamání a také vyvolává neovladatelnou touhu říkat „dříve to bylo lepší“. minulost může bránit osobnímu růstu a rozvoji. Fixováním na minulost se člověk stává méně vnímavý k novým zkušenostem a změnám, protože chce, aby věci byly tak, jak byly předtím, člověk neustále přebývá v idealizované minulosti, touží po světě fantazie, který nikdy plně neexistoval. Minulost ho tak odvádí od událostí a možností jeho současného života, který začíná míjet.