© Bondarovič Alena Anatolyevna Dnes budu mluvit o technice nazvané „Ano, ale...“ Toto je technika kognitivní terapie, kterou jsem použití v mé práci s klienty K čemu to je? Jakékoli životní situace, které se nám dějí v hlavě, nějak promýšlíme. A často se stává, že první myšlenky, které nás automaticky napadnou, nejsou zcela spolehlivé, nejsou zcela pravdivé a mohou být alarmující. Zvláště pokud se tyto myšlenky vztahují k situacím, které jsou ve skutečnosti spojeny se zážitky, s úzkostí a vzrušením, právě tehdy se zvyšuje riziko „slepé víry“ v negativní myšlenky naše domněnky aneb nejprve přijímáme své svévolné myšlenky, které se nám vynořují v hlavě, ALE pak se na ně snažíme dívat jinak, z jiného úhlu. Řekněme, že venku je horké počasí, je léto a člověk má závratě a vegetativní příznaky. Ráno vstane, podívá se z okna a napadne ho: "Dneska je pro mě lepší nechodit ven, protože bych mohl onemocnět." A tuto myšlenku připouštíme. My to hned nevyvracíme, ale přiznáváme. A pak klient tuto myšlenku znovu opakuje a vyvrací ji nebo hledá jinou perspektivu jejího vnímání Příklad techniky „ANO...,ALE...“ „Ano, venku je dnes opravdu horko. Ano, z toho bych se mohl opravdu cítit špatně nebo hůř než teď, když jsem doma v chladné místnosti. Ale to není skutečnost. Ale možná se nebudu cítit tak špatně, jak si teď myslím, jak si teď myslím." A tím pádem má člověk alternativu, že v zásadě se může stát to, na co myslí, ale na druhou stranu se také nemusí stát to, na co myslí. Ukazuje se, že tato myšlenka je alarmující a víra v tuto myšlenku již klesá. S pomocí této techniky si alespoň můžeme dát šanci 50/50 uvěřit svým myšlenkám. Člověk, který má problémy s výživou kvůli problémům s polykáním nebo „zasekáváním jídla“, se některým potravinám zdá, že nebude moci sníst určité jídlo, protože se jím udusí. Člověk si pomyslí: „Raději si dnes znovu vezmu obvyklý produkt. Raději bych znovu použil mixér na rozmixování polévky, protože mi to dá jistotu a všechno bude v pořádku.“ Zdá se, že má takový pocit, myšlenku, že: "Když si vezmu něco tvrdého a sním to, může se mi stát něco, co není úplně dobré." Nebo se objevují konkrétnější myšlenky, například: „Nebudu to tam moci sníst“ nebo „Nebudu to moci spolknout“ a tak dále. Obvykle klientovi říkám: „Ano, dobře. Věřme, že ano, pokud si vezmu tvrdší produkt, pak se při jeho používání mohu setkat s problémy." Každý klient má své vlastní myšlenky určitého druhu. Tuto myšlenku přijímáme a pak se je snažíme znovu vyvrátit prostřednictvím technika „Ano,...ale...“, kdy si klient říká asi toto: „Ano, mám předpoklad, ale nemůžu to vědět. Nemohu si být jistý ani 100% jistý. Možná se to stane a možná se to nestane. Protože pravost těchto myšlenek lze jen vyvrátit, nebo naopak potvrdit v procesu jednání." A samozřejmě chování! Bez toho to nejde! Vždyť jsou to činy, které člověk udělá, ty malé behaviorální experimenty, které bude provádět, a možná i malé expozice, které se také pokusí udělat, aby snížil úroveň úzkosti a strachu a ukázaly, že snad všechny ty myšlenky, které se automaticky objevují v hlavě, jsou nespolehlivé, a i když se v první fázi terapie ukázaly jako spolehlivé, neznamená to, že budou 100% spolehlivé, když se člověk 10x podívá ven a řekne si: „Dnes mi bude určitě špatně když půjdu ven do horka“, pak musíte otestovat více než jeden,!