I'm not a robot

CAPTCHA

Privacy - Terms

reCAPTCHA v4
Link



















Original text

„Lidé se potkávají, lidé se milují, berou se...“ – Myslím, že tato slova z populární písně zná každý z nás. To říká písnička a vlastně přesně takhle se v životě děje všechno. Lidé se setkávají, lidé se zamilují, berou se. Někdy zde končí koloběh vztahů mezi mužem a ženou. Žijí šťastně až do smrti. K radosti přátel a k závisti nepřátel. Někdy to ale dopadne úplně jinak. Někdy se lidé rozejdou a pokračují v životě odděleně od sebe. Dnes budeme hovořit o jednom z důvodů tohoto vývoje vztahů. Ale to uděláme o něco později. Zatím jen podotýkám, že na tom není nic hrozného. Na tom, že se lidé občas rozejdou, není nic nepřirozeného. Tohle je fajn. A dost často tento obrat dokonce prospívá oběma partnerům. Nicméně i přes to, že jim to prospívá, není pro ně rozchod muže a ženy vždy bezbolestný. Někdy je přerušení vztahu provázeno tak silnou psychickou bolestí, že se to projeví i na fyzické úrovni, pokud jeden z partnerů nechce, aby vztah skončil, zpravidla o to bojuje. Mění se, dělá ústupky, uchyluje se k psychickému nátlaku či vydírání, zkrátka dělá, co si myslí, že může – jen aby zabránil definitivnímu zlomu. Někteří muži, kteří hledají řešení, která jim mohou pomoci získat svou přítelkyni zpět, si koupí můj DVD kurz, o kterém se můžete dozvědět na stránce www.girlback.ru, zapracují na něm a dosáhnou pozitivních změn ve svém životě. Někteří lidé se s tím vyrovnávají sami. Stává se však také, že osoba, která zůstala, nechce vztah obnovit. Na to, že by svou bývalou přítelkyni získal zpět, ani nepomýšlí. A ještě navíc, pokud si to náhle rozmyslí a rozhodne se vrátit, on jí to nedovolí. Ale přesto s tím vším takový muž stále zažívá bolest a stále nepřestává myslet na svou bývalou Řekni mi, proč tak trpí? Protože miluje? Řekněme. Ale pokud trpí, protože miluje svou bývalou přítelkyni, proč o ni nebojuje, ale nenechá ji navždy zmizet ze svého života? Řeknu vám. Protože ho opravdu urazila. Urazil jsem tě tím, že jsem odešel. Uráželo ji, že není taková, jakou si ji představoval. Uráželo ji, že před ním dala přednost někomu jinému (i když to byl pro ni dosud neznámý muž). Zkrátka o ni nechce bojovat, protože je jí velmi uražen. A teď, aby nedošlo k nesrovnalostem, si připomeňme, co znamená slovo „zášť“ (viz Ušakovův slovník). nespravedlivě způsobenou urážku nebo zlobu. V důsledku toho se rodí z pocitu nespravedlnosti. "Bylo se mnou zacházeno nespravedlivě, a proto jsem byl uražen." To znamená, že v kontextu našeho rozhovoru je zášť na místě pouze v případě, že dívka neměla důvod opustit tohoto konkrétního muže, ale přesto odešla. Jinak by bylo vhodnější zažít smutek nebo řekněme zoufalství. Ale musíte uznat, že smutný nebo zoufalý muž se dívce, která ho opustila, nepomstí a kontakt s ní odmítne. Bude rád, že ji uvidí zpět Ti, kteří jsou již dlouho předplatiteli portálu pro skutečné muže, vědí, že jsem zastáncem a propagátorem názoru, že když muž dělá ve vztahu se ženou všechno správně, ona to udělá. neopouštěj ho. Naopak, bude šťastná, bude si tohoto vztahu velmi vážit a bude ho pevně držet. A proto prohlášení, že dívka urazila muže (to znamená, že ho bez důvodu opustila), mě osobně zpochybňuje, a proto je čas porozumět tomuto problému hlouběji. Hned bych chtěl poznamenat, že někteří muži považují jakýkoli odchod dívky za nefér. Faktem je, že v určitém okamžiku (po prvním rande, po prvním sexu, po svatbě) dospějí k závěru, že nyní jim dívka patří NAVŽDY. A bez ohledu na to, co dělají, teď nemá právo je opustit. Tento názor zdůvodňují velmi jednoduše. Například tyže (buben) - manželství se uzavírají v nebi! Nebo (znovu buben) - láska se nedá zradit! Nebo něco jiného. Obecně si takoví muži velmi často dovolují extrémní projevy neúcty ke své ženě: opíjejí se, celé dny leží na pohovce, jsou k ní hrubí, nevěnují jí pozornost a dokonce používají násilí – ale přesto věří že dívka nemá právo opustit své rodiny. Pod vlivem této víry zažijí takoví muži šok a extrémní odpor ve chvíli, kdy jejich přítelkyně, manželka nebo milenka, která už má takových „nerozbitných“ vztahů dost, najde sílu se s nimi rozejít. Tyto příklady dnes nebudeme uvažovat. Vše je zde velmi jasné. Pocit nespravedlnosti, který v duši takového muže vyvolává zášť, je jen pocit. Nebo spíše subjektivní pohled na situaci. A s objektivní realitou to nemá nic společného. Většina lidí v tomto sporu se postaví na stranu ženy a podpoří její rozhodnutí odejít. Souhlas, tady nemůžeme mluvit o žádné nespravedlnosti. Ale co dělat, když muž opravdu nedal důvody k tomu, aby se s ním rozešel, ale naopak svou vyvolenou všemožně upravoval a vážil si „Udělal jsem pro ni tolik a ona...“ říká takový muž. A prvotní rozbor jeho vztahu s dívkou jeho slova zcela potvrzuje. Udělal jsem toho opravdu hodně. Miloval, staral se, podporoval. Byl jsem zasypán dárky, láskyplnými pohledy a komplimenty. Strávil s ní hodně času. Zbožňoval jsem její dítě (pokud nějaké měla z předchozích manželství). A spřádal dlouhodobé plány na společnou budoucnost. Ale přesto ho opustila. A normální člověk s tím nic neudělá!" - vykřiknou moji odpůrci. Zároveň jejich oči září spravedlivým hněvem a jejich tváře vyjadřují extrémní míru důvěry ve vlastní správnost. Obvykle jim v takových chvílích nelze nic dokázat. A to obvykle nedělám. Ale přesto se vás pokusím přesvědčit, takže muž pro svou partnerku dělá hodně. Jak se to zobrazuje? No, například jí kompletně poskytuje peníze, nakupuje věci, učí ji rozumět lidem, pomáhá jí posouvat se na kariérním žebříčku a seznamuje ji se správnými lidmi. Dává dárky, vozí ho po světě a při sexu se soustředí na její potěšení, ne na své. A tak dále. To vše si zaslouží veškerou pochvalu a já osobně to plně schvaluji. A nejen já. Teoreticky každá žena ocení takový postoj k sobě a bude na takového muže velmi hrdá. Ale v praxi... V praxi se vše děje trochu jinak. Když slyším muže říkat: „Udělal jsem pro ni tolik a ona…“, okamžitě chápu, v čem je problém. Spočívá v tom, že se muž zcela soustředí na dávání. A pokud je to možné, vylučuje přijímání čehokoli na oplátku, proč to dělá? nevím. Možná si tímto způsobem buď kompenzuje svůj komplex méněcennosti, nebo si koupí dívčinu lásku. To znamená, že jí buď uděluje své odměny, nebo vzdává hold ženské kráse. V každém případě se takovým chováním muž snaží zvýšit svou vlastní důležitost v jejích očích. A mimochodem v očích vašich ještě jednou opakuji, na tom, že člověk do partnerství hodně dává, není nic špatného. To je úžasné a já osobně to plně schvaluji. To je obvykle velmi dobré. To je špatné jen tehdy, když dá NEPROMĚRNĚ hodně. To znamená, že na oplátku nedostane nic nebo téměř nic. Ale není toto smyslem Lásky? Není to o darování se svému milovanému? Navíc zcela beze stopy. Není to o tom, že se plně věnujete svému milovanému? Mnoho mých přátel, kteří jsou posedlí esoterickým učením, je tak fanaticky přesvědčeno, že hlavním důkazem Lásky člověka je jeho nesobeckost, že jakékoli pochybnosti o tom vnímají jako osobní urážku. A zvažují jen výměnu a vzájemný prospěchdůkaz vlastního zájmu, opatrnosti a nelásky. A je to tady! Ale dejme si na čas. Zastavme se a zamysleme se, jak se cítí muž, když něco dává? Navíc je jedno co – láska, peníze, pozornost, péče. Souhlas, cítí svůj vlastní význam a důležitost. Samozřejmě, když dává, znamená to, že něco má! A je toho dost. Dělá správnou věc a velmi krásně. Cokoli dává, dar zvyšuje jeho osobní hodnotu pro druhého. A ne teoreticky, ale ve skutečnosti se zvyšuje. Ve skutečnosti se právě proto dávají dárky. Potěšit ostatní a zároveň zvýšit svou vlastní důležitost. Dobrovolné dary jako by vždy povznesly dárce nad toho, komu jsou předkládány. Nebo ho alespoň vynesou na úroveň příjemce (to je v případě pocty, úplatků atd.) Pokud s tímto mým tvrzením ještě nesouhlasíte, řekněte mi, co tato jeho věta znamená : "Udělal jsem pro ni tolik a ona..."? Jaký je jeho skrytý význam? Nevím jak vy, ale já osobně v těchto slovech vidím následující podtext: „Byl jsem v jejím životě tak důležitý člověk, ale ona si toho nevážila.“ Souhlasíš? Pokud ne, poslouchejte ji znovu: „Udělal jsem pro ni tolik a ona...“. Muž, který to řekl, si je jistý, že nebyl oceněn. Jsem si jist, že všechny jeho dary, činy a pozornost vůči jeho vyvolené se staly bezcennými. Ale myslím, že se zde mýlí. Dívka jen ocenila jeho důležitost. Ocenil jsem všechny jeho oběti a skutky přátelské účasti. Ale proto odešla, myslíš, že nemám logiku? Pokuta. Tak mi řekni, co cítí dívka, která VŽDY dostává jen od svého muže a nemůže mu na oplátku NIC dát? Přemýšlejte o tom. Je to tak, cítí svou vlastní bezvýznamnost a bezvýznamnost. Vždyť všechno, co má, vytvořil někdo jiný! To se samozřejmě nestává vždy. Někdy, pokud věří, že je hodna těchto darů jen proto, že je tím, kým je, její sebevědomí vůbec netrpí nadbytkem darů a malostí jejího vlastního podílu na tom všem. Ale v tomto případě ona, chtě nechtě, začne pociťovat bezvýznamnost a bezvýznamnost svého muže. Jako zdaněný národ obětuje své vlastní zboží, jen aby získal její přízeň. Pokud jste vy a ona spokojeni s touto rovnováhou sil, vztah bude silný a dlouhý. Jen ji nepřestávejte zasypávat dobrými skutky. Ale pokud její sebevědomí závisí na jejích skutečných úspěších, vaše nekonečné dary mohou všechno jen zkomplikovat, znovu říkám, pokud nechce nic dát, je to jedna věc. Takové vztahy jsou chybné. Jejich konec ale nikoho nepřekvapí. Ale když chce, ale nemůže... Muž, který své přítelkyni donekonečna dává dárky, péči, pozornost atd., věří, že tím dává najevo svou lásku a zvyšuje důležitost své milované dívky. Ale ve skutečnosti se často stává opak. Umíš si představit?! Opakuji, mnoho mých přátel považovalo a stále považuje za hlavní důkaz své lásky nezištnost. A proto, když jí dávali známky pozornosti, péče a materiálních výhod, úplně je odmítli přijmout zpět od svého milovaného. Říkají, že ty, drahá, od tebe nic nepotřebuji, je mi potěšením se o tebe starat. V důsledku takového chování dívka na podvědomé úrovni pochopila, že její muž od ní nic nepotřebuje, ale ona nepotřebovala nic od něj... To znamená, že je pro ni důležitý a ona je.. . Znovu, v této situaci nemohlo dojít k žádné újmě. Dívka si mohla zvyknout na závislost na muži a dokonce na něj začít být opravdu hrdá a milovat ho za tento mužský styl chování. To se ale nestává vždy. Poměrně často se dívka, která chce také cítit svou vlastní důležitost a narazí na mužovu neochotu přijímat od ní dárky, péči a pozornost, se s ním buď začne hádat, čímž nafoukne svou vlastní roli ve vztahu velmi destruktivními způsoby, nebo přestane. opakované pokusy dát, ale začíná pociťovat podráždění a prázdnotu, pocit zbytečnosti popřnesrozumitelnost. A po těchto pocitech přichází rozhodnutí – opustit muže, kterého už nemiluje. Někdy se to stane tak náhle a po četných ujištěních o lásce, vyřčených docela nedávno, že to uvrhne starostlivého a milujícího muže do šoku, pokud dívka při rozchodu trvá na tom, že jste dobrý, starostlivý a téměř ideální muž, že ona nemá žádné stížnosti na ty nejsi a že jakákoli jiná dívka s tebou bude pravděpodobně šťastná. Ale zároveň tě stále opouští (a nezáleží na tom, jak motivuje tento rozchod - nedostatek lásky, skutečnost, že je taková blázen, nebo něco jiného), což znamená, že jsi téměř jistě způsobil zkreslení V systému výměny významů jsem mimochodem naznačil, že takový scénář se stává realitou tím pravděpodobněji, čím jasněji a častěji muž své vyvolené dává najevo, že také chápe, jak moc pro ni dělá. To znamená, že bezvýznamnost ženy je v tomto případě zřejmá nejen jí, ale i jejímu muži. I když to samozřejmě na vědomé úrovni nikdy nepřizná. S takovou demonstrací muž jen doufá, že si bude vysoce vážit jeho dobrých skutků a uzná význam jeho zásluh, ale v důsledku toho spustí proces, který vede k rozchodu, jak chápete, není nic překvapivého skutečnost, že dívka opustí muže, který jí nedovolí, aby to sama dala, ne. Nikdo nemá rád zkušenost bezvýznamnosti. Ujišťuji vás, že pokud se taková příležitost naskytne, ve většině případů bude dívka raději dávat lásku (a dokonce i muži, který si to ne vždy zaslouží), než neustále přijímat bez dávání na oplátku. Dívky proto velmi často opouštějí milující a přehnaně pečující muže pro grázly a šmejdy – unavené výhradně přijímáním podvědomě hledají tu nejjednodušší příležitost, jak začít dávat. A je mnohem snazší to udělat, než si na ramena položit narcistického kretína nebo gigola! I když, opakuji, to neplatí pro všechny dívky. Konzumenti, paraziti a „tatínkovy holčičky“ se v takovém prostředí cítí velmi příjemně – nekonečně konzumují a nic nevrací. Alespoň jsou spokojení, dokud nevyrostou nebo se nezmění. Myslím si ale, že procento takových žen ve společnosti není tak vysoké, jak si mnozí lidé představují, často však muži, kteří si v takové nerovnováze všimli, odmítají uznat nízký podíl na vztahu ze strany své přítelkyně. Nesouhlasí s tím, že byli jedinou stranou, která něco dala. A tvrdí, že na oplátku dostali velmi, velmi mnoho. "Co přesně?" - Ptám se. "No, když se usmála, podívala se na mě svým andělskýma očima nebo se smála bezstarostným smíchem, cítil jsem se jako nejšťastnější člověk na Zemi." Páni! Vnímáte ten rozdíl? Řešil její problémy, sponzoroval ji penězi, propagoval, předával vlastní zkušenosti a ona se dívala a usmívala se. Promiňte, ale vzrušení, které muž z tohoto pozorování zažil, se nepočítá. Protože v tomto případě pro něj dívka neudělala nic, ale byla prostě sama sebou. Ale dobře, dost teorie. Přejděme od úvah k praktickým radám. Všechny sebedůmyslnější závěry jsou bezcenné, pokud je nelze aplikovat v praxi a získat skutečné výhody. Jak tedy můžeme zlepšit současný stav? Nyní, když chápete marnost totální nezištnosti ve vztahu se svou milovanou dívkou, musíte udělat něco, abyste zabránili tomu, aby se negativní scénář stal skutečností? Co je tedy potřeba udělat Je nutné obnovit rovnováhu! Ne, ne, to neznamená, že byste měli přestat dávat dárky, pozornost, péči a lásku. Taková změna chování z vaší strany by byla obrovskou chybou. Chyba, která zničí vztah. A donutí ji to přemýšlet o vaší lhostejnosti, zradě nebo dokonce krutosti vůči ní. To také neznamená, že byste měli klamat sebe i ji slovním vyzdvihováním role dívky ve svém životě. Ne, musíte jít jinou cestou. 1) Začněte se ptátji o pomoc. Souhlas, velmi jednoduché, logické a efektivní řešení. Pokud vám z jakéhokoli důvodu ještě vědomě nevěnovala svůj čas, pozornost a péči, jemně ji tímto směrem šťouchněte, hned od ní nevyžadujte příliš mnoho. Nebo něco velmi vážného. Je lepší začít s maličkostmi. Požádejte ji, aby udělala něco, co skutečně umí dobře. Například vyžehlit košili, přišít knoflík, uvařit snídani... Mimochodem, pokud jste ji o to ještě nikdy nežádali, vymyslete si důvod, proč to nemůžete udělat sami. Například proto, že jste pozdě, příliš zaneprázdněný, zranili jste si ruku atd. Až si zvykne na vaše jednoduché požadavky, přejděte k něčemu významnějšímu. Řekněte jí například, aby vybrala obklady do koupelny, koupila televizi, našla vám dobrého lektora angličtiny atd. 2) Vždy jí poděkujte za to, co udělala. A všimněte si, jak moc vám to pomohlo, upřímná vděčnost k člověku, vyslovená nahlas, ještě zvyšuje její význam. Protože tím, že mu řeknete „děkuji“, uznáváte jeho zásluhy. Nejen, že on sám cítil důležitost jeho přínosu pro váš život, ale také jste s ním souhlasili. Potvrdili, že se adresátovi dostalo pomoci, ale musím vás na něco upozornit. A dokonce, možná, mnohem lepší než ona. Ale pokud nechcete navždy ztratit příležitost obnovit rovnováhu, nikdy ji nekritizujte za to, jak naložila s vaší žádostí. Nestojí to za to. Nechte dlaždici, kterou koupila, vypadat trochu ponuře, tlačítko se druhý den uvolní a snídaně bude příliš slaná - to všechno jsou maličkosti ve srovnání s výhodami, které získáte zvýšením její důležitosti. Váš vztah bude spolehlivější a pevnější a váš vyvolený bude mnohem spokojenější a šťastnější. Koneckonců, to je přesně podstata lásky - udělat svého milovaného šťastnějším, ne? Nejde o to dělat něco nezištně. Děkuji jí. A pak, chcete-li, si tlačítko v klidu přešijte sami nebo si najděte lektora. Po nějaké době to může vypadat docela logicky a nebude to vnímáno jako nedůvěra nebo kritika, ale jako další pokrok. Co se prý zase odtrhla? Proto začali dělat špatná vlákna! Pokud svůj úkol nejen plní špatně, ale navíc se ukáže, že se s ním nedokáže vyrovnat, podpořte ji, řekněte jí, co má dělat, nasměrujte ji správným směrem. Ale až dívka pod vaším vedením dokončí práci, kterou začala, přesto jí děkujte. Myslím, že mi nemusíte říkat proč. Samozřejmě, ne všechno se dá opravit později. Pokud si tedy koupila špatnou dlaždici, bude ji muset přesně položit. Ale vidíte, to také není fatální. Zvykněte si na to 3) Požádejte ji o radu, kde může skutečně pomoci. Rada je to nejjednodušší, co ti dívka může dát. A nejbezpečnější. Protože není nutné se touto radou řídit. Co bych ale chtěl poznamenat zvlášť, je, že ji můžete pochválit a poděkovat i za rady, které nechcete uvést do praxe! Požádejte ji proto o radu častěji. A vy v první řadě někdy opravdu získáte cenné nápady. Za druhé, lépe ji poznat. A za třetí zvýšíte její sebevědomí a pocit důležitosti, ale znovu podotýkám – nikdy nekritizujte svou přítelkyni za to, co řekla. Možná někdy opravdu nebude zcela logická, ne zcela adekvátní a zcela zbytečná, ale to vám nedává právo ji bagatelizovat. Ano, kritika a výsměch samozřejmě zvýší vaši důležitost, ale způsobí nenapravitelné škody vašemu vztahu. Navíc po takové kritice již nebudete moci používat tuto metodu obnovení rovnováhy, protože dívka uvidí vaši neupřímnost. Protože pokud se jí zeptáte, a přitom máte svůj vlastní názor, pak jste buď neupřímní, nebo se vysmíváte, i když její rady neuposlechnete, poděkujte jí. A