V tématu náhradního mateřství je podle mě nejdůležitější psychická příprava rodičů, kteří dítě odebírají, a náhradní matky samotné. Doporučila bych Vám absolvovat alespoň pár psychologických konzultací před, během a po zákroku Náhradní mateřství je technologie asistované reprodukce, při které žena dobrovolně souhlasí s otěhotněním, aby porodila a porodila pro ni biologicky cizí dítě. , kterou pak dají na výchovu další lidé – genetickí rodiče. Ti budou právně považováni za rodiče tohoto dítěte i přesto, že jej nosila a porodila náhradní matka. Přestože náhradní mateřství je pro mnohé rodiny skutečnou spásou, kupodivu je absence dětí v rodině často psychologickým znamením. Může to být způsobeno neslučitelností páru, psychickými bariérami, podvědomou nechutí mít děti, zvláště pokud je z lékařského hlediska vše v pořádku, ale děti se neprodukují Při výběru náhradní matky by to bylo dobré aby tato žena byla povahově, možná i hlasem podobná vám. Miminko totiž všechno cítí a pamatuje si. Je důležité, abyste měli rádi osobu, která nosí vaše dítě. Je to obrovské plus, pokud náhradní matka již má vlastní děti. Druhou stranou je sama náhradní matka. Zpravidla má mnoho psychologických konfliktů: koneckonců pocity jejího těla říkají, že dítě je její, a společnost říká, že je to cizinec. A ačkoli rozumem chápe, že dítě potřebuje dát pryč, city její matky se probouzejí. Je dobré, když náhradní matka už má své vlastní děti, snáze přežije odloučení od miminka a bude mít někoho, kdo bude mateřskou péči a lásku nahromaděnou během těhotenství věnovat, a třetí stranou je samotné dítě. Hlavní pro něj je, že se cítí milován a opečováván. Pokud jsou náhradní matka i rodiče psychicky připraveni a přijmou dítě s radostí a náhradní matka ho bez viny vydá, bude dítě šťastné. Zda později dítěti říct, že není jeho, nebo ne, je věcí každého. Ale z mé zkušenosti se tato informace vždy objeví. A pro dítě je lepší slyšet pravdu od rodičů. Na toto téma se dá mluvit od čtyř let, ale vše záleží na vývoji dítěte a ochotě rodičů odpovídat na jeho otázky, být upřímní a nebát se. Rozhovor by měl probíhat v klidném, láskyplném prostředí. Jde hlavně o to, aby dítě cítilo, že je přijímáno, že je pro rodiče požehnáním. A pak můžete vysvětlit, že jedna úžasná, hodná žena pomohla rodičům najít to štěstí, že jí rostlo v bříšku a tak znovu opakuji, pokud jsou rodiče i náhradní matka připraveni, vypořádali se se svým psychické problémy, pokud čekají dítě a lásku - všichni budou šťastní.