Tibetské zpívající mísy v díle psychologa Historici se domnívají, že tibetské zpívající mísy se objevily před 2500 lety. Bohužel neexistují dostatečně přesné písemné prameny vysvětlující původ a účel tibetských zpívajících mís. Existuje však několik ústních příběhů o zrodu tibetských zpívajících mís, těchto úžasných, mimořádných, tajemných, mystických a zároveň zdánlivě jednoduchých domácích potřeb tibetských obyvatel. Nejstarší historie říká, že úplně prvním náboženstvím v Tibetu byl šamanismus a lamové přijímali Poznání prostřednictvím přímé komunikace s Vyššími Duchy. A jednoho dne jim bylo předpovězeno, že by se na Zemi měly objevit speciální objekty moci, s jejichž pomocí budou lidé schopni komunikovat s Kosmem. A po dlouhých meditacích dostali informaci, že tento předmět moci by měl mít zvláštní tvar mísy a skládat se ze slitiny 8 prvků: zlata, stříbra, železa, mědi, olova, cínu, ale osmý prvek zůstal neznámý. Po provedení zvláštního rituálu se Nejvyšší Lamové obrátili na Vyšší Duchy o pomoc, aby jim mohli říci, jak správně vyrobit tyto předměty Síly. V reakci na jejich žádost byl z vesmíru na Zemi vyslán meteoritový roj* do oblasti posvátné hory Kailash, jejíž ruda se ukázala být přesně chybějícím 8. prvkem. Poté, co byla do slitiny zahrnuta meteoritová ruda, začaly tibetské zpívající mísy vydávat zvuk neuvěřitelné síly a vibrací. Při náboženských obřadech se v sále shromáždily tisíce mnichů, kteří prováděli rituály s tibetskými zpívajícími mísami. Prostřednictvím těchto zvuků čistili a harmonizovali prostor a sváděli dolů čisté toky energie světla, míru a lásky, což mělo na člověka blahodárný vliv. Další příběh o původu tibetských zpívajících mís vypráví, že duchovní vládce Tibetu, pátý dalajláma, postavil svůj první palác v Drepung a jeho trůn byl vyroben v podobě zpívající mísy, takže jejich vzhled je spojen s tímto palácem, jménem Kungar Ava. Zpívající mísa je považována za velmi posvátnou a 15. července ji mnoho Tibeťanů přichází uctívat do kláštera Drepung. Věří, že člověk, který slyší její zpěv, nikdy nepůjde do naraku (pekla). Jiná legenda spojuje jejich vzhled s potulnými buddhistickými mnichy, kteří putovali po světě s žebráckou miskou v ruce a museli vděčně přijmout jakýkoli dar, i ten nejskrovnější, to je naučilo přijímat vše, co je shůry dáno. Tímto přijetím dosáhli velmi vysokých stavů, pocítili jednotu s celým světem, zažili duchovní zrození a získali velký dar pravé lásky. Vliv zvuku na člověka je znám již od starověku. O bubnech a tamburínách šamanů, o židovských harfách, o zvonech, zvoncích, gongech a velkých zvonech - každý z nás tyto nástroje zná a téměř každý slyšel, jak znějí a mnozí ví o jejich použití. O tibetských zpívajících mísách se ale na Západě dozvěděli poměrně nedávno, někde v polovině 20. století, a bohužel mnozí stále neznají nebo neslyšeli o těchto nádherných nástrojích, s jejichž pomocí můžete nejen vydávat magické, vesmírné zvuky , ale také léčit přivádění lidí do harmonie těla, mysli a duše. Masáž tibetskými zpívajícími mísami je prastará léčebná technika. Během sezení na člověka působí zvuky a vibrace vytvářené zpěvem tibetských mís, což vede k nerušenému, volnému proudění vnitřní orgastické energie v energetických kanálech těla, vzájemné výměně této orgastické energie s okolním prostorem, kosmu díky harmonizaci práce všech energetických center - čaker. Zároveň dochází k jemné masáži všech vnitřních orgánů, kloubů a vazů, svaly se uvolňují, myšlenky se zklidňují. Zvuk naplňuje a prostupuje celé tělo, každou buňku a vytváří pocit klidu, beztíže, pocit spojení s vyšší kosmickou myslí. Zvuk tibetských zpívajících mís probouzí nevědomí a…